Manuál pro u20 skauty hráčů
Takže jste se rozhodli stát skauty. Na rovinu vám mohu slíbit, že z toho nebudete mít ani slávu, ani peníze, ani zdraví. Práce skauta je nepříliš zábavná, ale je to jedna z nejdůležitějších funkcí pro dobrý běh u20 reprezentace. Není moc časově náročná, každou třetí sezonu zabere necelou půlhodinku každé dva až tři dny, ve zbytku sezon tak hodinku týdně. Pokud víte, že tento čas nedokážete obětovat aspoň jednu sezonu, raději se ani nehlašte, největším problémem skautů je totiž jejich častá a náhlá úmrtnost, což poté dost komplikuje práci hlavního trenéra u20.
Tak, nudný úvod máme za sebou, přejděme tedy k ještě nudnější pasáži: samotné práci skauta. V ideálním případě začíná skautovat 17leté hráče pár týdnů před začátkem sezony. Sleduje vždy jeden typ hráčů, který má přidělený (máme tedy skauty gólmanů, obránců, křídel, záložníků a útočníků). Nejvíce času stráví skaut 17letých hráčů na přestupní listině, neboť absolutní většina kvalitních tahů z juniorky i akademie na ní skončí. Pro tento typ skautování platí několik základních pravidel:
1) Poslední zápas kvalifikace se hraje v pátek v tom týdnu, v kterém neprobíhá žádné ligové ani kvalifikační utkání, tedy pět dní před prvním pohárovým zápasem sezony, finále mistrovství světa se hraje o dva dny později (v neděli). Hráče, kteří by mohli hrát třeba jen půlku MS, můžete rovnou škrtnout, a skautovat tedy pouze ty opravdu velmi dobré.
2) Je třeba si uvědomit, které sekundárky jsou pro jakou pozici třeba, a jak se projevují. Zatímco obránce a střední záložník má sekundárky, které neposilují jeho hlavní vlastnost, a jsou tedy jen bonuem, útočníci, křídla a pravděpodobně i brankář (zatím nevíme, jakou obranu budou mít ti tahaní z juniorky) mají sekundárky, které "přidávají" jejich hlavní vlastnosti. Takže i když je třeba vytažen útočník s excelentním zakončováním den po finále MS, ale má katastrofální přihrávky, je na tom hůř než low solid s ucházejícími přihrávkami. Velmi důležitá je pak i tvorba hry u křídel a obránců.
3) Specky jsou bonus navíc, ale nikoliv nutnost.
4) Je třeba se naučit, jaký plat má hráč s vysokým subskillem, ušetříte si tak dost práce.
Jak potom probíhá samotné skautování? V první řadě je třeba vést si vlastní databázi. Já mám nejlepší zkušenosti s MS Excelem, ale dá se použít samozřejmě i free variace tabulkového editoru (OpenOffice kupříkladu), hardcore je pak použití poznámkového bloku. Povinné je použití stránek u20-trackeru!! Do této databáze pak zanesete každého hráče, který bude splňovat základní požadavky na skilly a věk, spolu se všemi důležitými věcmi (tedy: jméno; ID, věk, plat a TSI při vytažení; datum narozenin; specka; všechny důležité skilly pro daný post). Toto je třeba dělat každé dva, maximálně tři dny, aby vám žádný hráč neutekl. Dále je třeba zkontrolovat, v kterém týmu hráč skončil (jestli trénuje, jestli má vlastník aspoň solid kouče), a případně kontaktovat majitele nebo u20 kouče (vlastníka opět zavést do databáze). Tuto činost vykonáváte celou sezonu, s tím, že čím později vytažený hráč, tím vyšší nároky jsou na něj kladeny (tedy v prvním týdnu tažený 17 let a 0 dní ucházející hráč s vysokým subskillem (blízko skoku na solid) do vaší databáze patří, stejný hráč tažený v půlce sezony už pravděpodobně nikoliv).
Po skončení první sezony máte kompletně hotovou databázi, nicméně práce tím nekončí. Každý týden se musí hráči zkontrolovat, zda trénují, zda nepřestoupili, zda se nezranili, a opět vše zaznamenat do databáze. Tato část je spíše mechanická a značně nezábavná.
Vedle vedení databáze je pak důležitý kontakt s majiteli hráčů: informovat se, jakou mají nastavenou kondici, kdy hráč skákal, a podobně. Opět vše hezky zapíšeme do databáze:)
Tato činnost trvá další dvě sezony, kdy hráči zestárnou natolik, aby mohli být povoláni do u20. Při požádání předáte celou databázi u20 kouči (můžete si samozřejmě ponechat kopii:), a tímto krokem se vrátíte zase na začátek, ke skautování 17letých hráčů.
Konec!
Tak, nudný úvod máme za sebou, přejděme tedy k ještě nudnější pasáži: samotné práci skauta. V ideálním případě začíná skautovat 17leté hráče pár týdnů před začátkem sezony. Sleduje vždy jeden typ hráčů, který má přidělený (máme tedy skauty gólmanů, obránců, křídel, záložníků a útočníků). Nejvíce času stráví skaut 17letých hráčů na přestupní listině, neboť absolutní většina kvalitních tahů z juniorky i akademie na ní skončí. Pro tento typ skautování platí několik základních pravidel:
1) Poslední zápas kvalifikace se hraje v pátek v tom týdnu, v kterém neprobíhá žádné ligové ani kvalifikační utkání, tedy pět dní před prvním pohárovým zápasem sezony, finále mistrovství světa se hraje o dva dny později (v neděli). Hráče, kteří by mohli hrát třeba jen půlku MS, můžete rovnou škrtnout, a skautovat tedy pouze ty opravdu velmi dobré.
2) Je třeba si uvědomit, které sekundárky jsou pro jakou pozici třeba, a jak se projevují. Zatímco obránce a střední záložník má sekundárky, které neposilují jeho hlavní vlastnost, a jsou tedy jen bonuem, útočníci, křídla a pravděpodobně i brankář (zatím nevíme, jakou obranu budou mít ti tahaní z juniorky) mají sekundárky, které "přidávají" jejich hlavní vlastnosti. Takže i když je třeba vytažen útočník s excelentním zakončováním den po finále MS, ale má katastrofální přihrávky, je na tom hůř než low solid s ucházejícími přihrávkami. Velmi důležitá je pak i tvorba hry u křídel a obránců.
3) Specky jsou bonus navíc, ale nikoliv nutnost.
4) Je třeba se naučit, jaký plat má hráč s vysokým subskillem, ušetříte si tak dost práce.
Jak potom probíhá samotné skautování? V první řadě je třeba vést si vlastní databázi. Já mám nejlepší zkušenosti s MS Excelem, ale dá se použít samozřejmě i free variace tabulkového editoru (OpenOffice kupříkladu), hardcore je pak použití poznámkového bloku. Povinné je použití stránek u20-trackeru!! Do této databáze pak zanesete každého hráče, který bude splňovat základní požadavky na skilly a věk, spolu se všemi důležitými věcmi (tedy: jméno; ID, věk, plat a TSI při vytažení; datum narozenin; specka; všechny důležité skilly pro daný post). Toto je třeba dělat každé dva, maximálně tři dny, aby vám žádný hráč neutekl. Dále je třeba zkontrolovat, v kterém týmu hráč skončil (jestli trénuje, jestli má vlastník aspoň solid kouče), a případně kontaktovat majitele nebo u20 kouče (vlastníka opět zavést do databáze). Tuto činost vykonáváte celou sezonu, s tím, že čím později vytažený hráč, tím vyšší nároky jsou na něj kladeny (tedy v prvním týdnu tažený 17 let a 0 dní ucházející hráč s vysokým subskillem (blízko skoku na solid) do vaší databáze patří, stejný hráč tažený v půlce sezony už pravděpodobně nikoliv).
Po skončení první sezony máte kompletně hotovou databázi, nicméně práce tím nekončí. Každý týden se musí hráči zkontrolovat, zda trénují, zda nepřestoupili, zda se nezranili, a opět vše zaznamenat do databáze. Tato část je spíše mechanická a značně nezábavná.
Vedle vedení databáze je pak důležitý kontakt s majiteli hráčů: informovat se, jakou mají nastavenou kondici, kdy hráč skákal, a podobně. Opět vše hezky zapíšeme do databáze:)
Tato činnost trvá další dvě sezony, kdy hráči zestárnou natolik, aby mohli být povoláni do u20. Při požádání předáte celou databázi u20 kouči (můžete si samozřejmě ponechat kopii:), a tímto krokem se vrátíte zase na začátek, ke skautování 17letých hráčů.
Konec!
Diskuze (1)
Borg_Queen · 23.02.2008 22:39 škoda že jsem se s podobným nikdy nesetkal:D
Jo a ještě by mohli psát jako lidi, né ve stylu, čím víc otazníků, tím víc adidas:(