Statický archiv obsahu z let 2004–2016. Nová registrace ani diskuze už nefungují.
Hlavní strana › Zápasy › Podaří se postoupit?

Podaří se postoupit?

05.12.2008 19:56 · ziky1 · Zápasy

MS:


Náš tým v zápase s Bulharskem dokázal překvapivou taktikou vyválčit 3 body. Navíc jsme díky hraní PIC vylepšili nepatrně náladu v týmu a udrželi šanci na postup do další fáze MS.

Tabulka:

Round II - Group 3
1. Deutschland 2 7 - 2 6
2. Eesti 2 4 - 3 3
3. Česká republika 2 5 - 6 3
4. Bulgaria 2 4 - 9 0

Odehrané zápasy:

28.11.2008 at 20:00
Bulgaria - Deutschland 1 - 4
Eesti - Česká republika 3 - 0
1.12.2008 at 20:00
Bulgaria - Česká republika 3 - 5
Eesti - Deutschland 1 - 3

Náš tým má stále šanci postoupit. Skupina je ale velice zamotaná a ani 3 body z posledního zápasu k postupu nemusí stačit.


Dnešní soupeř:

Náš dnešní soupeř vede skupinu bez ztráty bodu. Kvalita na straně soupeře je nepochybně veliký, ale nám nezbývá než se pokusit vyhrát.

Dnes se pokusíme prosadit svou vlastní hrou. Soupeře jsem sice detailně zanalyzovali, nicméně dnes nezbývá než riskovat.

Dnešní taktika:

Soupeř se pravděpodobně pokusí k zápasu přistoupit s defenzivnějším pojetím a proto budeme hrát na 3 útočníky. Bránit budeme pouze střed obrany a útočit také pouze středem. Navíc se pokusíme posílit co nejvíce zálohu hraním ofenzivních středních obránců + zahrajeme MOTS. Jistotu postupu nám dává pouze výsledek 3:0 a proto do zápasu musíme dát vše!

Dnešní sestava:

Plachta – Sládeček (CD-off), Hrubeš (CD-off), Jabůrek (XCD) – Mazal (EIM), Šmekal (IM-off), Kalchbauer (IM-off), Šindelka (EIM) – Vašek, Špinar, Langer

Tzn. 3-4-3 AIM, MOTS.
Šmejkal je novic v týmu. Jedná se o záložníka s velice dobrým passingem

Kosíno pro nás shrnul minulý zápas:


Dobrý den z Kolumbie, nacházím se na stadionu El Monumental de America, neboť právě na jeho hřišti za malou chviličku zahájí trojice Řeků veledůležitý fotbalový zápas v rámci MS pro oba střetnuvší se soupeře: Na jedné straně Bulharsko, které podlehlo našim západním sousedům z Německa ve svém úvodním duelu 1:4, na straně opačné pak naše, tedy české reprezentační mužstvo, jež nestačilo na výběr Estonců: 0:3. Podařilo se mi zajistit krásné místečko v třetí řadě od hřiště, to budu mít, panečku, krásný přehled o hře. Souboj začal. Výkop přisoudil předzápasový arbitrův hod mincí Čechům. Ti se také do svého soupeře pustili s neobyčejnou chutí. Začíná třetí minuta, Zdeněk Vašátko se probíjí přes hráče protivníka u postraní čáry. Bulhaři nejprve reklamují fakt, že s míčem se už dopracoval za vymezenou plochu pro hru, pomezní sudí však díky tomu, že se správně pohybuje a situaci proto vidí přímo před sebou zcela správně nechává Zdenka centrovat, a jak všichni jeho příznivci i odpůrci vědí, v těchto situacích se přímo vyžívá. Pro Otta Macáka je tak přímo pohádkou otevřít brankový účet střetnutí svojí hlavou. Co více si pro začátek přát… Jen za čtyři minuty tentýž hráč, který centroval i poprvé obehrává protihráče, ten jej sice skopne, český hráč však dokáže odcentrovat, rozhodčí citlivě uděluje výhodu, míč dopadá do pokutového území, v němž ho skluzem zasáhne Otto Macák a Vasil Rangelov nemá nárok míč zastavit: 2:0. V návalu radostných emocí vyskakují příznivci Čechů ze svých sedadel s rukama nad hlavou…Au! To je bolest! Jedna z horních končetin se zastavila až o můj nos! Okamžitě usedám na svoje místo, počítám, že mi do zítra můj nos oteče, teď však mám tu povinnost pro Vás dokumentovat toto střetnutí. Na rozhraní desáté a jedenácté minuty se o útočnou akci snaží též Bulhaři. Jeden z našich obránců zasahuje a praporek pomezního arbitra směřuje k praporku v rohu hřiště. Pro míč peláší Todor Strashimirov, který se celému světu již v minulosti předvedl svými nádherně a jedinečně zahrávanými rohovými kopy. Jeden z řady takových vyprodukoval rovněž tentokrát, Georgi Mitrov zase kraluje ve vzdušných soubojích a tato dvojice po řadě brankářů vyzrála i na Dezidera Plachtu: 2:1. Vzápětí rozehrávají naši borci, hru přenášejí znovu do křídelních prostor, žádný z Bulharů na rychlost jednoho z českých bojovníků nestačí, míč letí na kopačku Vlastislava Špinara a ten ví, do jakých míst má střílet: 3:1. Tentokrát si svůj nos hlídám o mnoho lépe. Za další dvě minuty rozjíždíme akci, jak jinak, než po křídle, Petr Pavel Ondra uklízí míč tak, aby na něj Vasil Rangelov nedosáhl, čímž se ujímáme vedení 4:1. Ani já nemohu skrýt radost když vidím krásnou rychlou kopanou v podaní mých krajanů, vyskakuji ze sedadla a nekontrolovaně padám na břicho, přičemž se praštím o sedačku přede mnou bradou. Zuby možná přežily, nicméně bolest mě zasahuje ve velkém.Opatrně usedám s dnešním již druhým poučením zpět do sedadla.Naštěstí nepůjde o nic vážného, na fotbal se totiž, jak zjišťuji, stále mohu soustředit a vidím ostré zajetí v podaní Matouše Klusáka do svého protihráče, z čehož pramení první a poslední potrestání ze strany řeckého sudího v podobě kartonku do žluta zbarveného. Iliya Yordanov jeho zákrok ošklivě odnesl, přesto však chce prokázat své zemi další službu a střetnutí dohrává. Obě mužstva se stále snaží něco vymyslet, bohužel se jim to však nedaří do konce první pětačtyřicetiminutovky, která tedy po konečném hvizdu končí 4:1. O patnácti minutách vyhrazených k občerstvení se mi ve frontě na topinku a nějaký ten nápoj ještě posmívá trojice fotbalových fanoušků pro moji oteklou část obličeje, já si jich nevšímám a počkám si na své vyhlédnuté pochutiny. Usedám z kraje druhé části na místo, jež jsem zahříval i po dobu prvního dějství a studenou limonádou si chladím svoji čelist, až následně se pouštím s chutí do topinky s kuřecím masem.
Mezitím sleduji čtrnáct minut oťukávání, až se konečně Otto Macák prahnoucí po „hattricku“ prosazuje potřetí: 5:1. Stále se ještě hraje pěkný záživný fotbal, čeští fandové v nadšení z průběžného stavu utkání Německo-Estonsko roztahují úsměvy od ucha k uchu a ty jen mírně splaskávají poté, co mistr standardních situací Todor Strashimirov po úžasné individuální akci snižuje z bulharského pohledu alespoň na 2:5. Dále sleduji podívanou, jenže dítě v řadě za mnou, které fotbal viditelně nezaujal, se snaží zabavit alespoň tím, že mi svoji praženou kukuřici sype za krk. To ještě tak nějak přejdu mávnutím ruky a vytřepáním popcornu na zem. Utkání se nám dostává do poslední dvacetiminutovky a ve čtyřiasedmdesáté minutě dává Řek šanci bulharskému týmu v podobě nebezpečné standardky z kopačky proslulého Todora Strashimirova. Ten ji kopl jak jinak než parádním způsobem a div neprotrhl síť branky: 3:5. Ani jedno mužstvo už však nemá dostatek sil na to prostřelit brankáře ještě alespoň jednou, čemuž se po čtyřiasedmdesáti minutách odehraných v až neuvěřitelném tempu není co divit. Zhruba za dalších deset minut se nezbedný pacholek znovu pokouší otestovat odolnost mých nervů, když svůj lepkavý nápoj začíná lít na můj krk. Rozhodl jsem se jej proto seřvat. Mladý muž, jenž na stadion dítě přivedl, mi okamžitě spílá, nelíbí se mu, že si na jeho dítě dovoluji. Proto mu tedy vysvětlím, že jemu mi se podobné počínání někoho za ním taktéž nelíbilo, muž to tedy nakonec uzná a dítěti domlouvá. V samém závěru utkání mne však ještě dítě začne nějakým časopisem mlátit přes hlavu, což je potom, co mi diváci způsobili naražení nosu a brady za což se mi ještě jiní posmívali a navíc mi toto dítě provádělo už jisté naschválnosti poměrně dost na moji nervovou soustavu a tak oplácím zbytkem své limonády nevychovanci vychrstnutím do jeho obličeje. Muž jej odvádí v výhružkou, že si bude stěžovat u pořadatelů, což jsem zaslechl přes více jak dvaapadesát tisíc hlučících návštěvníků skvělé podívané jen velmi špatně a říkám si, zda-li se ten mladík s kolumbijskými pořadateli vůbec dorozumí a v klidu si tak ještě vychutnávám poslední dvě minuty přidaného času řeckým rozhodčím. Ten když utkání ostrým zahvízdnutím do svého pracovního nástroje završuje, propuká mezi českými příznivci obrovské nadšení. Všichni však po výsledku Německo-Estonsko 3:1 víme, že skupina se nesmírně zamotala a v tomto napětí se s Vámi loučím ze stadionu El Monumental de America s příjemnou zprávou znějící tak, že Česko udolalo Bulharsko poměrem 5:3.

By kosino

K tomuto článku nikdo nediskutoval.