FPPP bez poháru

Přátelé, kamarádi,

my Vám ten pohár dovezeme. Tak takto bojovně byl naladěn „fotbalový“ tým Federace přátel pivního moku před UGH Cupem v Liberci. Nutno podotknout, že sestava byla hvězdná. Týmu velel pevnou rukou s plným půllitrem sám „taťka“ Trauťas a hvězdnou sestavu doplňovali: Jehně, Ovce, Šepa, Robas, Kuna, Clown, Samiel a v neposlední řadě Freeze. Nesmím ovšem opomenout naše zdatné fanoušky Chlebáka, Biermanna a Dustta, které sice na hřišti vidět nebylo, ale bylo je tam slyšet. Popis bych započal až sobotním večerem, jelikož jsem trestuhodně vynechal pátek a dorazil až v sobotu odpoledne.

Ihned po příjezdu a nutném ubytování, kdy se ubytovací služby výrazně zlepšili, když loni to trvalo dvě hodiny, letos už jen hodinu jednu, jsem vyrazil do hostince „U břízi“. Tam již na mne čekala naše squadra biertoura. Sám pan předseda mne krásně přivítal básní. Snad jsme si ji zapamatoval dobře:“Čekám značně unaven, až vyleze Kuna ven“. A začalo se chlastat, pardon ladit TS na nedělní klání. Celkem mě zamrzelo, že jsem dorazil až v sobotu a přišel tak jak o chlastačku v pátek, ale spíše o sobotní výlet do ZOO. Jelikož v této instituci chybělo zásadní zvíře a to hroch. Musel to taťka na zpáteční cestě napravit a hrochat sám zahrát ve fontáně. Nutno podotknout, že se akce ujala a Jehně tam skočil taky. Kdo má zájem o fotky dvou naháčů, určitě si je najde mezi příspěvky ve federačním foru na www.hofyland.cz. To mi ještě tvrdili, že je nikdo mimo party mladíků hrajících opodál v trávě chlape neser mě (člověče nezlob se) nikdo neviděl. Po chvíli dorazil Chlebák a dával k dobru historku, že z tramvaje viděl nějaké naháče ve fontáně.

Večer vesele ubíhal, pilo se a kouřilo:-) a okolo sedmé, nebo osmé hodiny nastal přesun blíže ke kolejím za fotbálkem. Byly utvořeny dvojice a nastal menší turnájek. V průběhu se stále pilo a kouřilo:-). Po uzavření této „paluše“ jsme přešli o místnost vedle na diskotéku. Tam už byla zábava v plném proudu. Bohužel už bez taťky. Tomu poprvé vypovědělo funkci tělíčko a byl v bezvládném stavu přesunut obětavým Jehňátkem do své postýlky. Za to mu patří náš dík a vyznamenání za obětavost. Nutno podotknout, že ač vysílen přenosem předsedy na ubytovnu, neztratil nic na vitálnosti a po návratu v kleče se na parketu snažil ulovit oběť k orálnímu sexu. Nutno podotknout, že mužského pohlaví.

Večer vesele pokračoval a po nějaké chvíli jsem se odebral s Biermannem na pokoj. Myslel jsem že ještě okusíme trochu laku na rakve z mražáku, ale nový trenér naší U-20 toto odepřel a samotnému se mi do celé láhve ferneta opravdu nechtělo, tak jsem vyrazil zpátky za zábavou a pitivem. A stále se ladilo až okolo třetí hodiny ranní jsem se odebral do věčných lovišť i já.

Budíka jsem si prozřetelně nastavil na osmou hodinu a usnul spánkem spravedlivé blaženosti. V 8:00 jsem vstal. V 8:05 dorazil na pokoj Robas, že se jde vyspat. Na lůžku spočinul pouze asi na půl minuty a už jsme vyráželi na hřiště, protože z předešlého dne bylo jasné, že hrajeme jeden z prvních zápasů. Spolu s Robasem to celou noc táhl ještě Šepa, ale vzhledem k prohřešku, který bude popsán níže si nezaslouží takovou pozornost.Sešli jsme se kompletní, mimo Clowna o kterém jsme věděli, že přijede později. Tak jsme začali trénovat. Jako první standardní situace, když jsme utvořili první frontu na pivo ten den. Ostudu jsme Federaci neudělali a pivo si dali všichni. Však na to předseda upozorňoval, kdo si nedá ráno pivo, půjde z kola (federace) ven. Strategii na první zápas jsme si stanovili hodně defenzivní v rozestavení 3-1-1.

V prvním zápase nás čekal soupeř ze zahraničí, konkrétně z Polska. Byl to tým Chupa Chups. Začali jsme hodně opatrně a brzy jsme inkasovali. Přešli jsme na systém offenzivních wing backů, ale ani to nepomohlo. Prohrávali jsme již 0-3, když jsme zahrávali rohový kop (předseda je na standardky specialista) a dali jsme první gól na turnaji. Autorem byl myslím Samiel. Bohužel v tomto zápase i poslední, který padl. Konečné skóre 1-3 pravdivě vypovídá o průběhu zápasu.

Na druhý mač, dorazila už avizovaná posila Clown. Rozestavení jsme nechali i s o fenzivními wing backy opět na 3-1-1. Soupeřem byl tým Zwjeratka.Začátek zápasu nám vyšel. Přišla křížná přihrávka z křídla na střed, přímo břed bránu a Šepa ze sprintu bodlem nekompromisně zavěsil. Brankář neměl sebemenší šanci na reakci. Bohužel, brankářem byl taťka. Prohrávali jsme 0-1. Po chvíli to už bylo 0-2 a o chvíli později, když jsem krásně těsně před brankářem tečoval, už 0-3. Nebudu zdržovat. I přes to, že jsme soupeře jasně přehráli, tak jsme prohráli 0-5, ale soupeř měl vyloženě haluz. Spadlo jim tam snad všechno, tím nechci snižovat výkon předsedy. Snad trošku kuriozitou tohoto zápasu byl rozhodčí. O jeho přítomnosti jsme se dozvěděli až při ukončení zápasu, kdy snad poprvé pískl do píšťalky. Přišli jsme touto prohrou o možnost postupu. Ale nic jsme si z toho nedělali a posilňovali jsme sebevědomí i tělo zrzavou tekutinou.

K poslednímu zápasu proti opět polskému protivníkovi jsme upravili strategii. Rozestavení 1-3-1 s obrannými wingy. Ovšem opět jsme nevstoupili šťastně. Prohrávali jsme 0-1, ale pak se nám podařilo vyrovnat a dlouho se nám dařilo soupeře tlačit. Ovce předváděl spíše poziční hru, kdy se snažil šetřit síly, sklízel za to trochu kritiky, ale pak se ukázalo, že práv to je ta zbraň. Krásně pozičně postavená Ovce obdržel míč a zavěsil. A poprvé na turnaji jsme vedli. Bohužel v posledních pár sekundách zápasu jsme obdrželi vyrovnávací gól. Nic to ovšem nemění na krásném třetím místě v tabulce naší skupiny a také informace, že jsme byli jen jeden stupínek od dalšího postupu. Závěrem bych chtěl všem členům realizačního i hráčského týmu poděkovat za perfektně odvedenou práci.

Snad jedinou kaňkou na celé akci je konání Šepy, který po skončení třetího zápasu zašel ke stánku, zde si ovšem nezakoupil pivo, ale limonádu. Na tom by nebylo ještě nic špatného, ale on ji přiložil k ústům a jal se ji požívat. Jako správný svazák, jsem celý incident nahlásil předsedovi a celá věc bude mít dohru před federační disciplinární komisí. Před zvídavými otázkami posléze zbaběle odešel spát.

Jako doplněk turnaje si náš tým domluvil přátelský zápas s mužstvem Liberecké žízně. Zde se v plné kráse předvedl taťka. Dvakrát z postu brankáře skóroval přes celé hřiště a byl hlavním strůjcem našeho úspěchu 4-2. Soupeř několikrát protestoval, že porušujeme pravidla hry tím, že naši hráči běhají. Nebylo mu to nic platné, rozhodčí byl náš Chlebák:-). I přes výhru jsme ještě kopali penalty, kde se projevila ovšem síla soupeře v lepší střelbě a v této dovednostní disciplíně zvítězil.

Pak už jsme jen pili a sledovali boje o přední umístění. Už jen telegraficky. Robas vydržel vzhůru až do večera. Taťkovi večer podruhé vypovědělo tělo službu, ale Jehně už nebylo k mání, tak zmokl. Když bych měl celou akci zhodnotit, tak jen kladně. Jediným záporem snad byla jen absence obsluhy nahoře „bez“, ale věřím, že pořadatelé dají věci před dalším ročníkem do pořádku. Kdo byl viděl a zažil, kdo nebyl, jako by debil.